Dne 7. listopadu 1873 bylo ve Kolíně založeno sdružení „Svobodná obec baráčníků“. Její název byl odvozen od jména hostince, kde se společnost pravidelně setkávala, zvaného „Baráček“. Nešlo tedy o žádné sdružení majitelů malých domků či starých baráků, ale o spolek lidí, kteří si dali za cíl uchovávat staré české tradice a zvyky stejně jako původní lidové kroje z Čech, Moravy a Slovenska. Jejich myšlenka se postupně rozšířila téměř do celých Čech. Na přelomu století přicházejí zprávy o založení baráčnických obcí ve Vídni a USA.

V roce 1926 baráčníci získali do vlastnictví budovu dnešní Všebaráčnické rychty na pražské Malé Straně. Nejvýznamnější stavební úpravy zde byly zahájeny na samém začátku 30. let s cílem vybudovat ústředí celého spolku. Rychta se stala nejen centrem spolkového života, ale také důležitým kulturním prostorem Prahy. Kromě pravidelných schůzí se zde pořádaly divadelní představení, koncerty a společenské akce, které přitahovaly nejen členy spolku, ale i širokou veřejnost, včetně známých osobností jako Egon Bondy či Josef Kemr.

V období po roce 1952 se baráčníci pravidelně účastnili každoročního prvomájového průvodu. Tyto průvody představovaly jednu z mála příležitostí, kdy komunistický režim toleroval nošení českých a moravských lidových krojů na veřejnosti. Dnešní činnost baráčníků se zaměřuje především na udržování starých tradic a zvyků, předvádění lidových písní a tanců v tradičních krojích a organizování zábavných akcí s cílem udržet naživu odkaz českého kulturního dědictví.

Baráčnická rychta je dnes známá nejen jako historické a kulturní centrum, ale i jako tradiční česká restaurace. Nyní byla restaurace po rekonstrukci znovu otevřena pod vedením šéfkuchaře Tomáše Stehlíka, který klade důraz na moderní pojetí české kuchyně, čerstvé suroviny a poctivé postupy. Nabízí autentickou atmosféru v srdci Malé Strany a navazuje na dlouholetou tradici pohostinství a společenského života v této jedinečné budově.